I k zubaři se dá jít bez strachu
Patříte k odontofobikům? Nevíte, co to je? Tak jinak – představte si, že vám v kalendáři svítí poznámka „termín u zubaře“. Jaké pocity to ve vás vyvolává? Mírná nepohoda či touha mít to co nejdřív za sebou jsou úplně přirozené, málokdo chodí do zubní ordinace s nadšením.
Pokud vás však přepadne naprostá panika už při pomyšlení na zubní zákrok nebo nástroje, které se při něm používají, nedokážete se jí zbavit ani po zákroku nebo termín rovnou zrušíte, protože vám strach nedovolí ho absolvovat, je možné, že odontofobií opravdu trpíte. Extrémní strach ze zubařů má negativní vliv nejen na stav vašeho chrupu, ale stejně jako jiné úzkostné poruchy může zhoršovat i váš spánek a celkovou duševní pohodu. S odontofobií vám pravděpodobně pomůže jen odborník, ale pokud vás trápí jen „obyčejný“ strach, zkuste některý z následujících tipů.
Na úvod by bylo dobré zjistit, co vám vyhovuje víc. Někteří lidé dávají přednost tomu mít o zákroku co nejméně informací, aby se jejich bujná fantazie nemohla pustit do spřádání hororových scénářů, jiné naopak přemůže právě strach z neznámého. Promluvte si se svým zubařem a požádejte ho, aby vám vysvětlil, co přesně se bude dít, nebo naopak zavřete oči, otevřete ústa a vypněte. K tomu vám může pomoci i oblíbená hudba. V dnešní době technických vychytávek, jako jsou například bezdrátová sluchátka, zubař ani nemusí vědět, že zvuk vrtačky neslyšíte.

Upřímný rozhovor pomůže oběma stranám
Někdy pomohou detaily. Člověk nedokáže myslet na dvě věci současně. Zkuste se místo zákroku, který právě probíhá, soustředit na nějakou maličkost. Možná vás zaujme design krabičky, ze které si berete papírové kapesníky. Zapojte všechny smysly, představte si, jak se ptáčci na krabičce začínají hýbat, jak švitoří, v duchu se dotkněte jejich jemného peří. Své úvahy dál rozvíjejte a představu zubaře s nástrojem v ruce tak zatlačíte do pozadí. Nebo naopak – soustřeďte se na zubaře. Pokud jste se někdy setkali se strachem z vystupování před publikem, možná vám už někdo dal podobnou radu – vyberte si jednoho z lidí před vámi a představte si ho v nějaké komické situaci, která ho ve vašich očích „polidští“. Odmyslete si roušku, kterou má na obličeji, a představte si, jak se tváří, když zjistil, že mu děti snědly poslední kousek oblíbené čokolády, kterou si šetřil na horší časy (jasně, i zubaři občas jedí sladkosti).
Divadelní představení v zubařském křesle
Nebo zvolte stejný postup, jaký volí rodiče u svých dětí. Přítomnost známé tváře v ordinaci může udělat zázraky. Budete se cítit jistěji, nebudete si chtít udělat ostudu a ještě si po ošetření můžete za odměnu naplánovat společnou kávu. Důležité je také důvěřovat člověku, který vás ošetřuje. Dobrý lékař si na vás i přes množství pacientů najde čas. Lépe se můžete cítit i po minutové přestávce na nadechnutí či napití (pokud to nevylučuje povaha zákroku), a tak si s lékařem domluvte tajné znamení, podle kterého pozná, že potřebujete pauzu.
Syndrom bílého pláště nechte na věšáku
A na závěr možná ne příliš příjemná, ale užitečná rada. Navštěvujte zubaře co nejčastěji. Dospělí mají nárok na jednu preventivní prohlídku ročně, děti na dvě. Čím častěji u zubaře budete, tím méně nepříjemné zákroky vás čekají, pravidelné preventivní prohlídky se vám mohou vyplatit i u zdravotní pojišťovny a ještě si vytvoříte představu „normálnosti“ či zvyku, která vám také může pomoci bojovat se strachem.